[Blízký východ a severní Afrika]
Irák/Spojené státy americké: V úterý provedly americké letecké síly údery na cíle organizace Kata’ib Hizballah na území Iráku. Jednalo se o odpověď na balistické střely proíránských milic, vypálené na americkou leteckou základnu Al Asad. Intenzivnější výpady proti americkým jednotkám jsou považovány za důsledek americké podpory Izraele v kontextu aktuálního konfliktu. Od poloviny října došlo k přibližně sedmdesáti incidentům mezi americkými silami a proíránskými milicemi. Představitelé Iráku vyjádřili ostrý nesouhlas s narušením suverenity země ze strany USA.
Izrael/Palestinská autonomie: V pátek v 6 hodin středoevropského času začal klid zbraní mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás. V průběhu čtyřdenní pauzy má dojít k výměně 50 rukojmí, zajatých palestinskými teroristy 7. října, za 150 palestinských vězňů. Zatím obě strany propustily 24 osob. Organizace Hamás podmínila další fázi výměny vpuštěním humanitární pomoci také do severních oblastí Pásma Gazy. Dohodu o klidu zbraní pomohly dojednat Egypt, Katar a Spojené státy americké.
[Euroatlantický prostor]
Finsko: Ve středu finské úřady rozhodly o uzavření všech (s výjimkou jednoho) hraničních přechodů s Ruskou federací z důvodu přílivu žadatelů o azyl migrujících z arabských zemí. Finský premiér Petteri Orpo obvinil Rusko z „hybridní útočné operace“, kdy Rusko cíleně naviguje migranty k finským hranicím. Rusko se tak podle něj mstí za finskou spolupráci s USA. V provozu zůstane jen jediný, nejsevernější finsko-ruský hraniční přechod Raja-Jooseppi, kde byl provoz zatím nízký. Přes Rusko se do Finska za poslední týden dostalo přes sedm set migrantů např. z Afghánistánu, Somálska či Jemenu.
Nizozemí: Ve středu v Nizozemsku v parlamentních volbách zvítězila Strana pro svobodu, krajně pravicová a populistická strana vedená Geertem Wildersem. Jeho anti-imigrační a islamofobní rétorika mu pomohla zvítězit ve volbách, ve kterých byla klíčovým tématem migrace. Tvrdého euroskeptika, čeká však náročný úkol získat 76 křesel v 150ti členném parlamentu k sestavení koalice. Vítězství Wilderse, který se k vojenské podpoře Ukrajiny stavěl kriticky mnozí vnímají jako varování státům EU, jejíž podpora Ukrajině může být ohrožena Wildersovým ziskem místa v Evropské radě.
[Jižní Asie]
Indie/Kašmír: Během vojenských střetů bylo ve čtvrtek zabito několik příslušníků teroristické skupiny Laškare Tajjaba a indických vojáků. Mezi zabitými militanty byl také vysoce postavený vůdce skupiny. Dle indických armádních představitelů se má jednat o bývalého vojáka pákistánského původu s odstřelovačským výcvikem. Mimo to se měl také zabývat výrobou improvizovaných výbušných zařízení (IED). Ze strany Indie padlo podezření, že jeho přítomnost měla oživit teroristické aktivity v kašmírské oblasti, do které Pákistán opakovaně posílá vysloužilé vojáky k provádění teroristických útoků.
Nepál: Ve čtvrtek vyšly do ulic hlavního města Káthmándú desítky tisíc protestujících z řad „Občanské kampaně“ požadující zrušení současného republikánského systému a obnovení monarchie. Důvodem má být neúspěšné vládnutí a korupce politických stran. Monarchie byla zvoleným shromážděním v roce 2008 zrušena a ukončila tak maoistické povstání 1996-2006. V centru města jsou protesty zakázány, proto na celou situaci dohlížela pořádková policie. Po pokusu demonstrantů rozebrat policejní barikádu došlo ke střetu. Během něj bylo zraněno asi 10 demonstrujících osob a několik policistů.
[Postsovětský prostor]
Arménie: Premiér země Nikol Pašinjan opět kritizoval Ruskou federaci, tentokrát v souvislosti s nedodanými zbraněmi. Za ty arménská strana podle Pašinjana již zaplatila. Arménský premiér pozval zástupce ruské strany do Jerevanu za účelem vyřešení problému nedodaných zbraní. Pašinjan rovněž uvedl, že existují „určité problémy“ s respektováním arménské suverenity ze strany ruských médií. Kritika přichází krátce po neúčasti Arménie na summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Minsku, signalizující pokračující slábnutí rusko-arménských vazeb.
Ukrajina/Ruská federace: Podle informací deníku Washington Post chystá Kreml projekt podmořského tunelu, spojující Ruskem anektovaný poloostrov Krym s ruskou pevninou. Komunikaci mezi ruskými a čínskými podnikateli napojenými na stát zachytily ukrajinské tajné služby. Komunikace mezi podnikateli, včetně schůzek koncem října, byla zahájena ruskou stranou z důvodu obav Kremlu o bezpečnost Kerčského mostu. Na ten zaútočila již dvakrát ukrajinská strana, což způsobuje Ruské federaci značné finanční ztráty a znemožňuje spolehlivý transport vojenského a civilního materiálu na Krym.
[Subsaharská Afrika]
Libéria: Joseph Boakai sa stal novým prezidentom po mimoriadne tesnom víťazstve v druhom kole prezidentských volieb. 78-ročnému politickému veteránovi a bývalému viceprezidentovi priznala víťazstvo súčasná hlava štátu George Weah. Ústupok Weaha znamená len druhé demokratické odovzdávanie moci v Libérii od roku 1944. Jednalo sa tiež o prvé voľby od občianskej vojny v roku 2003, riadené výlučne libérijskými orgánmi bez medzinárodného zásahu. Inaugurácia novej hlavy štátu je naplánovaná na január 2024.
Somálsko: Krajina sa oficiálne pripojila k Východoafrickému spoločenstvu (EAC) a stala sa tak jeho ôsmym členom. Vstupom Somálska sa organizácia s jednotným trhom, ktorej cieľom je zrušenie ciel medzi jej členmi, rozšíri na viac ako 300 miliónov ľudí. Pripojenie Somálska je tiež vnímané ako dôležitý krok pri rozširovaní EAC vo východnej Afrike. Na druhú stranu, predstavuje pre blok bezpečnostnú výzvu. Vysoká miera korupcie, násilie páchané militantnou skupinou aš-Šabáb či nízka úroveň ľudských práv, vyvolávajú obavy.
[Západní Pacifik]
Čínská lidová republika: Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala Peking, aby poskytl další informace o výskytu případů zápalu plic u dětí v severní Číně. Peking přičítá nárůst respiračních onemocnění, která se objevují od října, zrušení restrikcí spojených s pandemií covidu-19 a tvrdí, že v hlášených případech neidentifikoval „neobvyklé nebo nové patogeny“. Organizace si vyžádala další údaje také kvůli nedávným zprávám místních médií o přetíženosti nemocnic v regionu. WHO uvádí, že situaci pečlivě sleduje a je v úzkém kontaktu s čínskými státními orgány.
Severní Korea/Jižní Korea: Pchjongjang oznámil úspěšné vypuštění průzkumného satelitu na oběžnou dráhu. V reakci na to Jižní Korea pozastavila platnost bezletové zóny nad demilitarizovanou zónou na hranicích, která byla ustanovena v rámci dohody mezi zeměmi v roce 2018. Soul také informoval, že v oblasti obnoví letecký průzkum. Severní Korea následně pohrozila rozmístěním nových zbraní a obnovením vojenských aktivit podél hranice a obvinila Soul z eskalace a zvyšování rizika vojenského střetu. Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy nicméně nebyly schopny oficiálně ověřit úspěšnost vypuštění satelitu, třetího pokusu Pchjongjangu v tomto roce.
[Kyberbezpečnost]
Ruští bezpečnostní výzkumníci ze společnosti Solar uvedli, že většina státem sponzorovaných kybernetických útoků proti Rusku pochází z Číny a Severní Koreje. Podle jejich poznatků se skupiny, které stojí za těmito útoky, primárně soustředí na krádeže dat a špionáž v ruských vládních a telekomunikačních agenturách. Za hlavní hrozbu byly označeny především čínské APT skupiny, které podnikají rozsáhlé kyberšpionážní kampaně i v oblasti obrany. Podle výzkumníka Shykeviche z firmy Check Point zájem o tyto informace ještě zesílil od začátku války mezi Ruskem a Ukrajinou.
