Od Velkých jezer k Indickému oceánu: současné konflikty jihovýchodní Afriky

Štítky:

Prostor východní Afriky a Velkých jezer je téměř notoricky znám především kvůli stále trvajícímu konfliktu v Demokratické republice Kongo (DRK). Posledních několik let však vzniklo v tomto prostoru další ohnisko konfliktu – mosambická severní provincie Cabo Delgado. Eskalující situace si tak vyžádala angažmá okolních států východní a jižní Afriky, tentokrát nejen v DRK, ale poprvé také na severu Mosambiku.

DRK a Mosambik, zdánlivě zcela odlišné státy s rozdílnou minulostí, však pojí několik společných faktorů – zhoršující se ekonomická situace země, nedůvěra obyvatel v politickou reprezentaci a neschopnost vlády kontrolovat celé území státu. Právě třetí zmíněný faktor přispěl k působení islamistických a džihádistických skupin v těchto oblastech, které vyvrcholilo ustanovením Islámského státu – středoafrické provincie (ISCAP, z angl. Islamic State – Central African Province) a následně také vytvoření samostatné provincie IS v Mosambiku.

Roku 2022 se navíc DRK stala součástí Východoafrického společenství (EAC, z angl. East African Community). Mimo rozšířenou ekonomickou spolupráci tento krok také znamenal zvýšený zájem států EAC o bezpečnostní situaci v zemi a v důsledku také nasazení regionálních vojsk EAC (EACRF). Klíčovým hráčem, spojujícím vojenské angažmá na východě DRK a na severu Mosambiku je Rwanda. Stát, jehož jednotky dostaly zákaz účastnit se pozemní operace ve východních provinciích DRK, a který svou vlastní bilaterální operací v Cabo Delgado konkuruje misi a zájmům Jihoafrického rozvojového společenství (SADC, z angl. South Africa Development Community).

Následující analýza přináší aktuální pohled na současné dění v DRK a Mosambiku a jeho potenciální vývoj.

Policejní přehlídka M23 v květnu 2013. Zdroj: Flickr.

Konžská demokratická republika pred všeobecnými voľbami: Konflikt s M23 a odchod MONUSCO

Najväčšia krajina subsaharskej Afriky sa pripravuje na prezidentské, parlamentné a provinčné voľby. Na jej východe medzitým prebieha ozbrojený konflikt medzi konžskou armádou a povstaleckými hnutiami. Prezident Félix Tshisekedi sa chystá obhájiť svoj mandát a zároveň mení bezpečnostnú stratégiu krajiny. [1] Len niekoľko mesiacov pred voľbami požiadal OSN o urýchlený odchod peacekeepingovej misie MONUSCO. [2]

Blížia sa voľby – otázkou je, či budú férové

Na začiatku roku 2019 sa stal prezidentom Konžskej demokratickej republiky vtedajší opozičný líder Félix Tshisekedi. Jeho víťazstvo vo voľbách a následné prevzatie moci od Josepha Kabilu, ktorý krajinu viedol 18 rokov, bolo historicky významné. Napriek tomu, že sa objavili dôvodné podozrenia z manipulácie volieb, prvýkrát v konžských dejinách došlo k odovzdaniu moci mierovou cestou. [3]

Po takmer piatich rokoch sa blížia ďalšie prezidentské voľby. Konať sa budú 20. decembra 2023. Kandidatúru oznámili viaceré významné osobnosti konžskej politiky. Okrem úradujúceho prezidenta Tshisekediho ašpirujú na prezidentský úrad Moise Katumbi – bývalý guvernér najbohatšej provincie Katanga [4], Denis Mukwege – lekár a nositeľ Nobelovej ceny za mier z roku 2018 či Martin Fayulu – opozičný líder a podľa mnohých skutočný víťaz posledných prezidentských volieb. [5]

Kandidát na prezidenta, doktor Denis Mukwege při přebírání Sakharovovy ceny v Evropském parlamentu roku 2015. Zdroj: Wikimedia Commons.
Etnické násilie na východe krajiny pretrváva

V nedeľu 19. novembra 2023, približne mesiac pred plánovanými voľbami, začala oficiálna predvolebná kampaň. Konžský prezident Tshisekedi, favorit na víťazstvo, ju zahájil mítingom na štadióne v Kinshase s účasťou približne 80 000 ľudí. Opozícia medzitým vedie vnútorné rokovania o možnej podpore jedného vybraného kandidáta s cieľom maximalizovať šancu na zmenu v prezidentskom úrade. [5]

Medzi hlavné témy predvolebnej kampane patrí od jej začiatku etnický konflikt vo východných provinciách Ituri, Severné Kivu a Južné Kivu. [5] Možné ukončenie dlhotrvajúcich bojov komplikuje najmä komplexnosť konfliktu. Celkovo je v ňom zapojených viac ako sto rebelských skupín. [6]

Jednou z najvýraznejších povstaleckých skupín v boji proti konžskej armáde (FARDC – Forces armées de la république démocratique du Congo) je Hnutie 23. marca (M23 – Mouvement du 23 mars). Je to militantná skupina zložená z dezertérov z konžskej armády, ktorí ako hlavnú motiváciu k boju uvádzajú ochranu etnickej menšiny Tutsi. [6] Momentálne hnutie M23 ovláda časť provincie Severné Kivu s bohatými minerálnymi ložiskami. Pomáhať mu v tom má Rwanda. Napriek dôveryhodným dôkazom to ale Kigali odmieta priamo priznať a v rámci svojej obhajoby  poukazuje na to, že konžská vláda podporuje FDLR – milíciu extrémistov z etnika Hutu, ktorí páchali Rwandskú genocídu v roku 1994.[3]

Konflikt medzi konžskou vládou a M23 sa snažia riešiť procesy v Nairobi a v Luande, do ktorých sú zapojení regionálni lídri. Ich volanie po mieri zatiaľ nie je úspešné. Hnutie M23 totiž pripúšťa odzbrojenie iba v prípade, že mu budú umožnené priame rokovania s vládou v Kinshase. Prezident Tshisekedi tento scenár odmieta. Na nedávnom 78. zasadnutí Valného zhromaždenia OSN vyhlásil, že: „Táto teroristická skupina napojená na Rwandu nedodržiava žiadne záväzky, ktoré prijali hlavy štátov regiónu v rámci procesov v Luande a Nairobi. Nielenže neopustili pozície, ktoré dobyli, ale naďalej masakrujú civilistov. Dožadujú sa dialógu, ktorý im nikdy nebude umožnený.“ [7]

Součástí rebelských skupin nejsou pouze muži, ale ve větší míře se do bojů zapojují i ženy. Na fotografii je 26 letá Masika Ngheleza Queen, majorka rebelské skupiny Mai Mai La Fontaine. Zdroj: Flickr.

Etnické násilie má značné dopady na civilistov. Podľa najnovšieho vyjadrenia osobitnej zástupkyne generálneho sekretára OSN pre Konžskú demokratickú republiku Bintou Keita je v regiónoch Ituri, Severné Kivu a Južné Kivu približne 6 miliónov vnútorne vysídlených obyvateľov. [8] Ľudia hromadne opúšťajú svoje domovy aj preto, že aktéri konfliktu porušujú základné ľudské práva a slobody. Bojovníci z M23 údajne zabili desiatky civilistov, čo bude ďalej preverovať Medzinárodný trestný súd. Ich líder Sultani Makenga sa nachádza na sankčnom zozname OSN za údajné vojnové zločiny. [9]

MONUSCO sa má začať sťahovať ešte v roku 2023

Prezident Konžskej demokratickej republiky Félix Tshisekedi požiadal v septembri tohto roku Organizáciu spojených národov o urýchlené stiahnutie peacekeepingovej misie MONUSCO (Mission de l’Organisation des Nations Unies pour la stabilisation en République démocratique du Congo) z krajiny. [10] Proces odchodu misie sa má začať už v decembri 2023, čo je o rok skôr oproti pôvodnému plánu. Ďalšie pôsobenie misie konžský prezident označil za kontraproduktívne. [11] Reaguje tak na verejnú mienku, ktorá si neželá ďalšie pôsobenie misie. Miestni obyvatelia jej otvorene vyčítajú prílišnú pasivitu. Negatívne sa na podpore MONUSCO odrazil aj incident z 30. augusta 2023, kedy bolo na demonštrácii proti tejto misii zabitých 43 demonštrantov. [12]

Vojská OSN sú v Konžskej demokratickej republike prítomné už takmer 25 rokov. MONUSCO tvorí 17 753-členný personál vrátane 14 000 vojakov, čo z nej robí tretiu najväčšiu peacekeepingovú misiu OSN na svete a ešte stále dôležitú súčasť konžskej bezpečnosti. [13] Jej odchod so sebou nesie prirodzené hrozby v podobe možného vzniku bezpečnostného vákua s devastačnými následkami pre civilistov. [8] Kinshasa vidí riešenie v nasadení vojsk Juhoafrického rozvojového spoločenstva (SADC). Ich príchod by mal byť komplementárny voči regionálnym vojskám Východoafrickej komunity (EACRF), ktoré pôsobia na východe krajiny od novembra 2022 s aktuálne platným mandátom do 8. decembra 2023. [3] Kvôli cezhraničnému napätiu chýbajú v kontingente EACRF rwandské jednotky. [14]

Ještě v květnu 2023 oslavili příslušníci MONUSCO v DRK International Day of UN Peacekeepers. Nyní se připravují ke stahování svých jednotek. Zdroj: Flickr.
Voľby majú geopolitický rozmer

Konžská demokratická republika je mimoriadne dôležitá krajina v kontexte budúcnosti a špecificky v boji s klimatickou zmenou. Nachádza sa v nej väčšina svetových zásob kobaltu – minerálu na výrobu batérií pre elektromobily. Z aktuálnej politickej situácie v krajine profituje najmä Čína, ktorá vo veľkom ťaží konžské prírodné zdroje a prehliada pri tom negatívne aspekty jej činnosti pre miestnu spoločnosť. Nadchádzajúce voľby môžu byť aj o tom, či dokáže Kongo v budúcnosti lepšie čeliť masívnej korupcii v ťažobnom priemysle a ozbrojenému konfliktu na východe krajiny. [4] 

Šestý rok boje proti islamistickým povstalcům v mosambické provincii Cabo Delgado

Provincie Cabo Delgado, nacházející se na severu Mosambiku, se již několik let potýká s povstalci napojenými na islamistické skupiny ve střední Africe. Centrální vláda však nyní stojí před několika problémy – sílícím napojení povstalců al-Sunna na Islámský stát, stále zhoršující se ekonomickou situací, a především před všeobecnými volbami v roce 2024.

Od osamocených povstalců k provincii Islámského státu

Konflikt v Cabo Delgado se dostal do mezinárodního povědomí poprvé v roce 2017, kdy povstalci skupiny al-Sunna zaútočili v městě Mocímboa da Praia. Roku 2018 následovala přísaha věrnosti Islámskému státu – středoafrické provincii. Jejich přímé napojení však zůstávalo po několik dalších let předmětem diskuzí a spekulací, na rozdíl od organizace Spojené demokratické síly (ADF, z angl. Allied Democratic Forces) operující ve východních provinciích DRK a jihu Ugandy. [15] [16]

Podle oficiálních komunikačních kanálů Islámského státu se povstalci al-Sunna stali v květnu 2022 legitimní uznávanou součástí Islámského státu a jsou dnes známi pod názvem Islámský stát – Mosambická provincie (ISM). V polovině roku 2022 pak došlo k několika setkání seniorních členů ISM s příslušníky IS a ISCAP v DRK, čímž se pouze potvrdilo a posílilo dříve předpokládané napojení. Spolu s touto oficiální deklarací mělo dojít také ke změně přístupu ISM k mosambickým civilistům. [17] Počet útoků na civilisty skutečně mezi lety 2022 a 2023 poklesl [18], lze však předpokládat, že se tak stalo v důsledku několika faktorů. Mezi ně patří personální krize, jinými slovy nedostatek bojovníků pod vlajkou ISM, restrukturalizace organizace jako takové a úmrtí několika seniorních leaderů ISM. Zatímco personální krize je řešena náborem zahraničních dobrovolníků, restrukturalizace vedení a systému velení je v současnosti klíčovým problémem, kterému ISM čelí. Jde především o problém de facto absence přímé hierarchie, nakolik je ISM organizován spíše systémem jednotlivých buněk propojených v kolektivní síť. [19]

K těmto problémům se přidala také krize leadershipu. Během roku 2022 a 2023 bylo zabito několik seniorních členů ISM. V srpnu 2023 zemřel také samotný vůdce Bonomade Machude Omar, zvaný Ibn Omar. [20] Současné velení ISM zatím není veřejně známo, s úmrtím Ibn Omara byla však zaznamenána změna v typu útoků. ISM začal totiž masivně využívat tzv. improvizovaná výbušná zařízení (IED, z angl. Improvised explosive device). [21] Někteří experti se domnívají, že tato změna taktiky boje souvisí právě s výměnou leaderů ISM na nejvyšších postech. [19] Jisté však je, že i přes nasazení rwandských jednotek a mise SADC SAMIM (Southern African Development Mission in Mozambique) se povstání stále nedaří potlačit.

Ekonomická situace v zemi a říjnové násilné protesty

Ani současná ekonomická situace v zemi nepřináší pozitivní vyhlídky. V květnu 2023 dosáhl index spotřebitelských cen v Mosambiku svého historického maxima, doprovázen 18% inflací cen potravin. [22] [23] To klade zcela nepřiměřené finanční nároky na mosambické domácnosti, a to i v rozvinutějších oblastech, jako je hlavní město Maputo. Logickým vyústěním je nespokojenost obyvatelstva s mosambickou garniturou, stranou FRELIMO, která zemi vede od prvních voleb roku 1994.

Strana již v minulosti čelila protestům spojeným s rostoucí cenou potravin, nejvýrazněji v roce 2010, kdy demonstrace přerostly v násilné a zemřelo několik civilistů. [24] Není vyloučeno, že by současná nespokojenost obyvatel mohla v takovéto protesty opět přerůst. Obzvlášť ve světle rozporovaných municipálních voleb, které proběhly 11. října 2023.

V těch měla podle volebních průzkumů zvítězit hned v několika městech (Maputo, Matola, Quelimane, Vilankulo, Nampula a Chiure) opoziční strana RENAMO, podle Národní volební komise (CNE) se tak však nestalo. V některých městech potom druhá nejsilnější strana v zemi údajně nezískala žádné hlasy. O legitimitě výsledků voleb pochybují také pracovníci pozorovatelských misí a hlavní partnerské státy Mosambiku, jako jsou Norsko, Velká Británie, Spojené Státy nebo Kanada. Soud v Maputu dokonce vydal prohlášení o tom, že místní volební komise volby zfalšovala ve prospěch FRELIMO. [25]

CNE přesto označila vládnoucí stranu FRELIMO za vítěze, což vedlo k masivním protestům, především v mosambickém hlavním městě. Tam přerostly dokonce v násilí a střelbu policie mezi protestující. Navzdory veřejným nepokojům a tlaku ze strany mosambických soudů a mezinárodních donorů ale mosambická Ústavní rada nevydala rozhodnutí o opakování voleb. [25] Ba naopak, v pátek 24. listopadu potvrdila jejich výsledky vyhlášeny CNE. [19]

Současný mosambický prezident, Felipe Nyusi. Zdroj: Wikipedia.
Obavy z volebního násilí v roce 2024

Průběh říjnových municipálních voleb zakládá značné obavy k průběhu všeobecných (parlamentních a prezidentských) voleb v příštím roce. Ty jsou naplánovány na 9. října 2024. Seznam konkrétních prezidentských kandidátů zatím není znám, lze však předpokládat, že o mandát se bude za vládnoucí stranu FRELIMO opět ucházet současný prezident Filipe Nyusi. Z říjnových událostí lze vyvodit, že zemí otřásají silné emoce, a to i pokud jde „pouze“ o volby do městských zastupitelstev, a je otázkou, jak silné napětí bude v zemi vládnout během voleb příští rok.

Za stěžejní témata voleb pak lze předpokládat právě ekonomickou situaci země, konflikt v severní provincii a působení zahraničních ozbrojených složek na mosambickém území. K tématu ekonomiky se váže také problematika vztahů Mosambiku s Čínskou lidovou republikou, která v současnosti de facto ilegálně těží mosambické dřevo a loví ryby v mosambických vodách. [19] Situaci v zemi by měly tedy věnovat pozornost také státy Západu, ať již z důvodu rostoucího vlivu Číny na africkém kontinentu, budoucí dohody dalšího působení EUTM (vedené Portugalskem) v zemi, sílícího vztahu a financování Rwandy (která je nepostradatelným aktérem v řešení konfliktu v Cabo Delgado), nebo snahy o energetickou diversifikaci a nahrazování ruského plynu jinými zdroji.


Editor článku: Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, Martin Machorek

Zdroje

[1] Rédaction Africanews. 2023. „DR Congo’s President Tshisekedi to seek re-election.“ Accessed September 27, 2023. https://www.africanews.com/2023/08/27/dr-congos-president-felix-tshisekedi-to-seek-re-election/

[2] Security Council Report. 2023. „Democratic Republic of the Congo: Briefing and Consultations.“ Accessed September 28, 2023. https://www.securitycouncilreport.org/whatsinblue/2023/09/democratic-republic-of-the-congo-briefing-and-consultations-10.php

[3] Centre for Preventive Action. 2023. „Conflict in the Democratic Republic of Congo.“ Accessed September 26, 2023. https://www.cfr.org/global-conflict-tracker/conflict/violence-democratic-republic-congo

[4] Welssman, S. R. 2023. „Washington Must Not Allow Another Stolen Election in Congo.“ Accessed September 28, 2023. https://foreignpolicy.com/2023/09/18/congo-election-biden-fayulu-tshisekedi-democracy-corruption/#cookie_message_anchor

[5] AFP. 2023. „Tense DR Congo election campaign kicks off.“ Accessed November 21, 2023. https://www.france24.com/en/live-news/20231119-dr-congo-election-campaign-starts-with-fireworks-and-bullets

[6] ACLED. 2023. „Democratic Republic of Congo: Rising Tensions with Rwanda Amid Escalating Violence and Upcoming Elections.“ Accessed September 28, 2023. https://acleddata.com/conflict-watchlist-2023/drc/

[7] Tshisekedi, F. 2023. „ALLOCUTION DE SON EXCELLENCE MONSIEURLE PRÉSIDENT DE LA RÉPUBLIQUE DÉMOCRATIQUE DU CONGO À L’OCCASION DE LA 78e SESSION ORDINAIRE DE L’ASSEMBLÉEGÉNÉRALE DES NATIONS UNIES.“ Accessed September 28, 2023. https://rtnc.cd/wp-content/uploads/2023/09/Discours-du-Chef-de-lEtat-Felix-Antoine-Tshisekedi-Tshilombo-a-loccasion-de-la-78e-session-ordinaire-de-lassemblee-generale-des-nations-unies.pdf

[8] Keita, B. 2023. „The situation concerning the Democratic Republic of the Congo – Security Council, 9427th meeting.“ Accessed September 28, 2023. https://media.un.org/en/asset/k11/k11f421b2e

[9] HRW. 2023. „DR Congo: Deadly Crakdown in Goma“. Accessed September 14, 2023. https://www.hrw.org/news/2023/08/31/dr-congo-deadly-crackdown-goma

[10] BBC. 2023. „DR Congo asks UN force to start leaving this year.“ Accessed September 27, 2023. https://www.bbc.com/news/topics/cvenzmgylgwt/democratic-republic-of-congo?ns_mchannel=social&ns_source=twitter&ns_campaign=bbc_live&ns_linkname=650bc84a3fc96e28602bd930%26DR%20Congo%20asks%20UN%20force%20to%20start%20leaving%20this%20year%262023-09-21T04%3A42%3A18.341Z&ns_fee=0&pinned_post_locator=urn:asset:32449fa3-bcf1-4ff8-b104-57ec269bdc0c&pinned_post_asset_id=650bc84a3fc96e28602bd930&pinned_post_type=share

[11] Rédaction Africanews. 2023. „DR Congo calls for swift withdrawal of UN peacekeepers.“ Accessed September 24, 2023. https://www.africanews.com/2023/09/21/dr-congo-calls-for-swift-withdrawal-of-un-peacekeepers/

[12] AFP. 2023. „UN demands ‚independent‘ probe after nearly 50 killed in DR Congo crackdown on rally.“ France 24. Accessed September 14, 2023. https://www.france24.com/en/live-news/20230831-48-killed-in-east-dr-congo-anti-un-rally-crackdown

[13] United Nations. 2023. „Where we operate.“ Accessed September 27, 2023. https://peacekeeping.un.org/en/where-we-operate

[14] Mednick, S. & Sengenya, C. M. 2023. „East African military force met with scepticism in DR Congo.“ Accessed October 4, 2023. https://www.thenewhumanitarian.org/analysis/2022/11/25/East-African-force-M23-Congo-EAC-Uganda-Rwanda

[15] Čáslavová, V. 2022. „Rwanda as a Peace Maker? Regional and International Implications of Rwandan Engagement in Cabo Delgado“ In The HORN Bulletin.

[16] Rentergem, T. Van. 2022. „Al-Shabaab in Mozambique: aking Stock of an Insurgency Under Cover.“ Accessed November 21, 2023. https://www.egmontinstitute.be/app/uploads/2022/06/PB-281-Tom-VR_Al-Shabab-in-Mozambique.pdf?type=pdf

[17] ACLED. „Islamic State Mozambique – Actor Profile.“ Accessed November 21, 2023. https://acleddata.com/2023/10/30/actor-profile-islamic-state-mozambique-ism/

[18[ Cabo Ligado. „Monthly Reports.“ Accessed on November 21, 2023. https://www.caboligado.com/monthly-reports/cabo-ligado-monthly-november-2023

[19] Rozhovory autorů textu s mosambickými experty. Z etických a bezpečnostních důvodů nebudou uvedena jména respondentů.

[20] BBC. 2023. „Most wanted terrorist killed, says Mozambique.“ Accessed November 21, 2023. https://www.bbc.com/news/world-africa-66620071

[21] Gould, T. 2023. „A Nova Guerra Dos Engenhos Explosivos.“ Accessed November 21, 2023. https://avoz.org/a-nova-guerra-dos-engenhos-explosivos/

[22] Trading Economics. „Consumer Price Index.“ Accessed November 21, 2023. https://tradingeconomics.com/mozambique/consumer-price-index-cpi

[23] Trading Economics. „Mozambique Food Inflation.“ Accessed November 21, 2023. https://tradingeconomics.com/mozambique/food-inflation

[24] France24. „Mozambique protests against food price increase.“ Accessed November 21, 2023. https://www.france24.com/en/20100903-mozambique-protests-food-price-increases

[25] Nhamirre, B. 2023. „Fraudulent municipal elections cripple democracy in Mozambique.“ Accessed on November 21, 2023. https://issafrica.org/iss-today/fraudulent-municipal-elections-cripple-democracy-in-mozambique

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *