[Blízký východ a severní Afrika]
Sýrie: Na severozápadě země došlo k zabití významného představitele Al-Káidy. Jednalo se o Abdula Hamída al-Matara a letecký útok provedl americký bezpilotní letoun MQ-9. Se zprávou přišel sám Pentagon. Žádné další oběti útoku nejsou známé. K úderu došlo dva dny poté, co byla napadena základna na jihu Sýrie, kterou využívá koalice pod vedením USA bojující proti tzv. Islámskému státu. Jedná se již o druhé usmrcení vysoce postaveného člena Al-Káidy v posledních týdnech na severozápadě země poblíž města Idlíb, na konci září tohoto roku již USA zneškodnily Salima Abu-Ahmada také prostřednictvím leteckého útoku.
Turecko: V zemi bylo zatčeno 15 arabských a palestinských špionů Mossadu. Se zprávou přišla tamní média jen několik týdnů poté, co s podobným tvrzením přišly zdroje napojené na hnutí Hamás. Za dopadením údajně stojí turecká National Intelligence Organization. Podezřelí byli rozděleni do pěti buněk po třech lidech a všichni byli zatčeni při tajné operaci 7. října poté, co je více než 200 zpravodajských důstojníků přes rok sledovalo. Turecké noviny Sabah uvedly informace, že se jim podařilo získat i jména a fotografie údajných špionů.
[Euroatlantický prostor]
USA/Taiwan: Americký prezident Joe Biden na otázky reportérov CNN odpovedal, že Spojené štáty majú záväzok brániť Taiwan. Týmto vyhlásením Biden narušil politiku podľa ktorej Spojené štáty síce dodávali Taiwanu vojenskú techniku, no nebolo jasné, či by sa aktívne zapojili do konfrontácie. Čínske ministerstvo zahraničných vecí v reakcii na toto vyhlásenie vyzvalo Spojené štáty na opatrné vyjadrovanie k otázke Taiwanu s tým, že by to mohlo vyslať nesprávnu správu taiwanským „separatistickým silám“. Toto vyhlásenie prišlo v čase mimoriadne zvýšeného napätia medzi Čínou a Taiwanom, kedy Čína opakovane narušuje taiwanský vzdušný priestor.
Nemecko: Nemecká spolková ministerka obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová vyzvala európske krajiny na súdržnosť v rámci aliancie NATO. Nemecko sa týmto krokom jednoznačne postavilo na stranu pevnej transatlantickej obrannej a bezpečnostnej spolupráce v čase, kedy sa znovu hovorí o európskej obrannej autonómii. Proponentom autonómie je francúzsky prezident Emanual Macron, ktorý túto otázku v súčasnosti otvára v reakcii na dohodu AUKUS, v dôsledku ktorej Francúzsko prišlo o kontrakt na výstavbu ponoriek pre austrálske námorníctvo.
[Jižní Asie]
Indie/Spojené království: Britská ministryně zahraničí Liz Truss v sobotu navštívila britskou letadlovou loď HMS Queen Elizabeth v Bombaji. Důvodem je prohloubení bezpečnostní, obranné a námořní kooperace mezi Spojeným královstvím a Indií. Loď je součástí Carrier Strike Group (CSG), která se účastní dosud nejnáročnějšího cvičení mezi těmito státy. Liz Truss zdůraznila potřebu rozšíření ekonomických vazeb a zajištění námořního partnerství pro podporu společných cílů v Indickém oceánu. CSG má v Indii symbolizovat „Globální Británii“ sbližující podobně smýšlející partnery a podporovat bezpečnost a strategickou kooperaci v indo-pacifickém regionu.
Afghánistán: Ve středu v Moskvě proběhlo jednání s Talibánem za účasti deseti regionálních mocností včetně Ruska, Číny, Pákistánu, Indie, Íránu a států postsovětského prostoru, bez přítomnosti Spojených států. Diskutovalo se o nedávném vývoji v Afghánistánu a jeho budoucnosti, zejména pak o ekonomických a humanitárních potížích. Aby nedošlo k humanitární krizi a nové vlně migrace, bude země potřebovat mezinárodní pomoc, kterou by měla zprostředkovat dárcovská konference OSN. Podle účastníků konference by měly nést hlavní finanční zátěž státy, které se v zemi v posledních dekádách vojensky angažovaly.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Nejhledanější kolumbijský obchodník s drogami, Dairo Antonio Úsuga, známý jako Otoniel, byl dopaden. Úsuga je také vůdce největšího gangu v zemi – Clan del Golfo (označovaný též Autodefensas Gaitanistas de Colombia nebo Los Urabeños). Zatčen byl v rámci společné operace armády, letectva a policie. Kolumbijská vláda vypsala odměnu 800 tisíc dolarů za informace o jeho pobytu, USA vypsaly odměnu 5 milionů dolarů za jeho hlavu. Zatčení Otoniela je největší ranou pro kolumbijský organizovaný zločin od smrti Pabla Escobara.
Ekvádor: V důsledku vlny násilných trestných činů začal platit 60denní celostátní výjimečný stav. Do ulic tak vyrazila armáda, aby hlídkovala a prováděla kontroly. Přesto došlo k zavraždění jednoho z nejznámějších ekvádorských sportovců, Alexe Quiñóneze, olympijského sprintera. Ten byl zastřelen s další osobou před nákupním centrem. Tato vražda vyvolala v zemi další vlnu násilí a smutku. Mezi lednem a říjnem letošního roku bylo evidováno téměř 1900 vražd (za rok 2020 jich bylo 1400).
[Postsovětský prostor]
Ruská federace/Moldavsko: Petrohradský Gazprom hrozí přerušením dodávek plynu do země, pokud nebude do konce prosince podepsán nový kontrakt. V pátek vyhlásil Kišiněv stav nouze spojený s navýšením cen plynu Gazpromem o více než 40 %. Takové ceny si podle místopředsedy vlády Andreie Spinu nemůže Moldavsko dovolit. Gazprom také údajně dodává do země o třetinu méně plynu, než za kolik Kišiněv platí. Předsedkyně vlády Natalia Gavrilita prohlásila, že Moldavsko bude žádat o plyn evropské země.
Tádžikistán: V sobotu skončilo vojenské cvičení, jehož se účastnila většina zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Cílem vojenských drilů bylo demonstrovat odhodlání Moskvy bránit Dušanbe v případě napadení z jihu. Moskva tak reaguje na zprávy o hromadění vojáků na obou stranách tádžicko-afghánské hranice. Cvičení se účastnilo na 4000 vojáků a množství tanků, artilérií a stíhacích letounů. Vztahy Tádžikistánu a tálibánského vedení v Kábulu jsou napjaté už od převzetí moci Tálibánem.
[Subsaharská Afrika]
Etiopie: OSN pozastavuje veškeré humanitární lety do hlavního města regionu Tigraje. Stalo se tak poté, co etiopské letectvo provedlo na město nálet v době, kdy se letadlo OSN chystalo k přistání na tamním letišti. Incidentem se zabývají příslušné orgány Spojených národů. Tigrajští rebelové (TPLF) podezřívají federální vládu z načasování náletu tak, aby bylo humanitární letadlo sestřeleno nedopatřením obrannými jednotkami TPLF. Federální vláda zahájila od minulého týdne nálety na Mekelle ve snaze oslabit TPLF, s nimiž je již téměř rok v ozbrojeném konfliktu.
Nigérie: Čerstvě zvolený lídr Islámského státu v západní Africe (ISWAP) Malam Bako byl zabit, oznámil prezidentův poradce pro národní bezpečnost. Bako byl nástupce Abú Musaba al-Barnawího, jehož rovněž zabily nigerijské ozbrojené složky. Zabití al-Barnawího bylo potvrzeno 14. října náčelníkem generálního štábu. Jestliže se informace o Bakovi skutečně potvrdí, pak by se jednalo o značné ochromení vedení ISWAP. Džihádistické povstání v severovýchodní Nigérii prochází turbulentním obdobím od jara, kdy byl dlouholetý vůdce Boko Haram Abú Bakr Šekau zabit ISWAP.
[Západní Pacifik]
Myanmar: Christine Schraner Burgenerová, zvláštní zmocněnkyně OSN pro Myanmar, ve čtvrtek (21. října) vyjádřila silné znepokojení nad vysokým rizikem vypuknutí občanské války v zemi. Současné mocenské soupeření označila za zamezující faktor pro znovunastolení demokracie, která již ze současného politického systému vyprchala. Zároveň vyzvala mezinárodní společenství k hlubšímu uvalení sankcí na představitele vojenského režimu nemajících zájem o kompromis ani iniciaci dialogu mezi zúčastněnými stranami.
Malajsie/Indonésie: Malajsijský ministr zahraničních věcí Saifuddin Abdullah vyjádřil v pondělí (18. října) silné znepokojení obou zemí nad australským rozhodnutím získat nukleárně poháněné ponorky i přes fakt, že v dohodě nejsou nikterak zahrnuty jaderné zbraně. Na rozdíl od ostatních zainteresovaných aktérů, se Kuala Lumpur společně s Jakartou obávají regionálního závodu ve zbrojení potenciálně započatého díky nové trilaterální dohodě. Navíc jsou obě země závislé na námořní dopravě, která by mohla být ohrožena s narůstajícím pnutím v regionu.
[Kyberbezpečnost]
USA: Donald Trump ohlásil vznik nové jím vlastněné sociální sítě fungující na principech Twitteru se jménem „Truth Social,“ která se má postavit „tyranii velkých technologických firem.“ Pouhé dvě hodiny od ohlášení této platformy hackeři ze skupiny Anonymous získali přístup do zatím soukromé verze této sociální sítě a vytvořili falešné profily Trumpa, Steva Bannona, Rona Watkinse, slavného pro šíření konspirační teorie QAnon, a Jacka Doseyho, ředitele Twitteru, který nechal zablokovat Trumpův účet. Z falešného účtu Trumpa pak sdíleli obrázky kálejících prasat. Skupina prohlásila, že se jedná o aktivitu v rámci online války proti nenávisti.
