Tipy na vánoční čtení

Vánoce se blíží mílovými kroky a je jedno, jestli je trávíte s rodinou či s přáteli, mělo by jít hlavně o odpočinek, ať už aktivně venku, před televizí u pohádek nebo s knihou v ruce. V redakci jsme (opět) dali hlavy dohromady a sepsali tipy na šest knih, které podle nás stojí za to. Přichystali jsme si pro Vás mix všeho možného, tak snad vás něco zaujme.

David Kilcullen – The Dragons and the Snakes: How the Rest Learned to Fight the West

Filip Banáš: Zatím poslední kniha Davida Kilcullena se tentokrát nevěnuje pouze způsobům, jakými se učí a vyvíjí nestátní aktéři, ale rozšiřuje tato témata o aktéry státní. Název samotný evokuje napínavé fantasy a ačkoli se jedná o odbornější publikaci, kniha je nesmírně napínavá. Její slabinou může být zatím neexistující český překlad.

Na celkem 336 stranách knihy se autor nejprve věnuje genezi velkých teroristických organizací. Rozvíjí zde teorii, že každý úspěch je následován rozprášením organizace, aby z jejího popela povstala organizace nová. Svůj model dokládá na navazujícím vývoji Al-Kajdy, Al-Kajdy v Iráku a Islámského státu. Autor dovozuje, že každá z džihádistických organizací využívala jiný způsob vedení boje proti Západu, kdy se navíc pozdější organizace učily od předchozích.

Inovací zatím poslední velké organizace, Islámského státu, byla aplikace konvenčních způsobů boje. Zde autor přechází k popisu metod, které v boji se Západem užívají státní aktéři v čele s Ruskem a Čínou. Dochází k závěru, že tak jako se nestátní aktéři začali chovat jako stát, proměnila se i strategie států soupeřících se Západem směrem k využívání nestátních metod. V závěru se autor věnuje tomu, jakým způsobem lze na takto široce pojaté metody vedení válek reagovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z prvních publikací tohoto typu, lze knihu rozhodně doporučit.

Alex Scarrow – Poslední světlo

Jakub Zavřel: V poslední době zažíváme krizí zdá se více než dost. Pandemická, energetická i bezpečnostní krize se více či méně dotýká každého z nás a málokdo by tyto fenomény označil za zábavné. Přesto nabízíme knihu, která je velmi zábavná i zajímavá a v současnosti je jejím hlavním vyzněním konstatování, že může být ještě rozhodně hůř. Autorem zcela nezamýšlený efekt tak může probudit optimistické nálady pod vánočním stromečkem, a to je přeci ten nejlepší dárek, který je možné vymyslet.

Velmi dystopické dílo popisuje soudobý svět, netušící, jak moc je závislý na ropě a zemním plynu, ani jak rychle mohou tyto klíčové zdroje zcela zmizet. Na 380 stranách se rozvíjí katastrofický příběh, který je zaměřený zejména na Spojené království, ale to mu nijak neubírá na věrohodnosti či atraktivitě. Celým děním nás provází rodina řekněme bezpečnostního analytika, který před lety vypracoval podrobnou studii, jak by civilizovaný svět ochromilo několik málo události na několika určitých místech Země. Analytik velmi brzy začne rozeznávat, že to, co se děje, přesně kopíruje jeho práci. Na počátku dojde k sérii nehod a útoků, které zablokují klíčové dopravní uzly pro transport ropy, jde o ty z teorie velmi dobře známé chokepoints. V řádu dní najednou můžeme sledovat, jak se nám před očima bortí až do té doby zdánlivě stabilní civilizace, jak selhávají mocné státy a jak rychle lidé odhazují společenské normy.

Přestože v pozadí událostí Posledního světla stojí nespecifikovaná konspirační buňka, neměla by tato skutečnost nikoho odradit. Příběh má velmi rychlý spád a je nesmírně čtivý. Skutečnost, že jde o beletrii, nijak neubírá na znepokojivém vyznění; kniha se významně zakládá na skutečnosti a i proto věřím, že každý čtenář Posledního světla bude mít od přečtení této knihy doma nějaké ty trvanlivé konzervy i improvizovanou zbraň pro případ nouze.

John A. Nagl – Learning to Eat a Soup With a Knife

Ondřej Čábelka: Tento skvělý knižní počin má na svědomí bývalý plukovník americké armády John A. Nagl. Účastnil se obou válek v Zálivu, vyučoval na vojenské akademii West Point a společně s generály Petraeusem a Amosem se podílel na sepsání legendárního FM 3-24 Counterinsurgency.

Obecně se publikace zabývá fenoménem protipovstaleckého boje (counterinsurgency). Kniha v podstatě vznikla z Naglovy disertační práce, v které kriticky reagoval na ignoranci ze strany vysokého armádního velení vůči stále se zhoršující bezpečnostní situaci v Iráku. V předmluvě autor reflektuje své vojenské zkušenosti. Rovněž se zde pozastavuje nad nezájmem ze strany vysokého amerického vojenského a politického vedení o problematiku counterinsurgency, s kterou byl během své aktivní vojenské kariéry mnohokrát konfrontován.

Gró knihy však představuje mistrně zvládnutá komparativní případová studie, v které Nagl porovnává britské zkušenosti z Malajsie, kde mezi lety 1948 a 1960 probíhalo intenzivní protibritské povstání vedené komunistickými guerillovými bojůvkami, a americké zkušenosti z Vietnamu, které není třeba detailně představovat. Nagl ke své studii přistupuje velice inovativně a originálně. Zvláštní apel v ní klade na to, jakým způsobem se vyvíjela protipovstalecká doktrína a následná praxe v obou výše zmíněných konfliktech. Adaptabilita organizační kultury armád je dle jeho názoru hlavním předpokladem k úspěchu v nekonvenčním boji. Tato proměnná pak logicky vysvětluje, proč byla britská armáda úspěšná a americká nikoliv.

Pro fanoušky counterinsurgency a guerilly je tato kniha absolutní „must“, bez jehož přečtení se Vaše poznání nebude moct posunout dál. Tato kniha ho posune. Mílovým krokem.

Peter Pomerantsev – Tohle není propaganda: Válka proti realitě

Vojtěch Jirásek: Kniha od britského novináře a spisovatele se sovětskými kořeny a vztahem k Praze Petera Pomerantseva vypráví příběh o tom, jak moderní technologie a zejména sociální sítě jsou dobrými sluhy, ale špatnými pány. Na příkladech ruských a filipínských trollů, ukrajinských hackerů nebo srbských aktivistů ukazuje, jak je možné technologie využít k obraně demokracie či v boji proti nedemokratickým režimům, ale jak je naopak lze umně zneužívat k potírání opozice a polarizaci státu.

Za mě se jedná a jednoznačně must-read knihu pro kohokoliv žijícího v 21. století. Kniha by měla být zařazena do seznamu povinné literatury na středních školách. Peter Pometantsev se opět ukazuje jako geniální novinář se širokým přehledem, skvělý výzkumník, který jde k jádru věci, a navíc umný spisovatel. Kniha je tak velice informativní a dobře se čte.

Phil Klay – Zpátky do boje

Adam Sitko: „Povídkový soubor Zpátky do boje od Phila Klaye můžeme směle zařadit ke klasickým dílům literatury s válečnou tématikou , k jakým patří  slavné romány Hlava XXII, Komu zvoní hrana či Na západní frontě klid“.  Táto krátky výťah z upútavky na zadnej strane knihy je podľa mňa trošku prestrelený, ale ak sa berie s rezervou tak v zásade popisuje čo možno pri čítaní nájsť. Málo hrdinstva, veľa absurdity, trošku filozofovania a zamýšľania sa nad minulosťou a budúcnosťou.

Bývalý mariňák, ktorý si odslúžil rok v Iraku, ponúka 12 poviedok z Iraku, Afganistanu a živote po misii, ktoré svojim obsahom zväčša unikajú filmovému spracovaniu a záujmu verejnosti či politikov. Kto však cez sviatky nevyhľadáva hĺbavú či odbornú literatúru, ale dá prednosť krátkym príbehom na každý deň, tejto knihe by mohol dať šancu.

Na 314 stranách sa tak dozviete aké je nebyť ani v jednej bojovej akcii, ale zato vidieť viac mŕtvol ako celý „regiment“ dokopy, ako pomocou bejzbalu nešíriť demokraciu, alebo aký podiel na úmrtí skupiny teroristov má každý člen delostreleckej batérie.

Pavel Zůna – Paradigmata vojenské taktiky

Jan Slánský: Velmi skromný seznam českých publikací věnující se teorii taktiky letos obohatil Pavel Zůna o svá Paradigmata vojenské taktiky. Kniha se věnuje všem klasickým konceptům, které od publikace věnované vojenství můžete čekat – iniciativa, překvapení, mlha války, riziko a mnoho dalších. Opomenuta samozřejmě není ani práce Clausewitze, jehož pohled na klíčové koncepty válčení obvykle nechybí v žádné evropské či severoamerické publikaci. Zůna však věnuje pozornost i modernějším otázkám, jako je válka v kyberprostoru nebo hybridní způsob vedení boje a jejich dopad na taktiku. Zůna tak přináší poměrně komplexní pohled na taktickou úroveň vedení války.

V celosvětovém měříku sice kniha neobsahuje nic převratně nového, ale to také není jejím cílem. Jejím smyslem je představit základní i pokročilejší koncepty spojené s taktikou a srozumitelně vysvětlit vztahy mezi nimi. To se Zůnovi dle mého názoru daří. Už jen vydání této knihy je také malým důvodem k oslavě. V českých poměrech je totiž taktická úroveň, co se odborných a populárně odborných publikací týče, silně zanedbávána. Tato kniha by tak neměla chybět v knihovně žádného českého nadšence či odborníka v oblasti vedení války.

Autor knihu vydal na vlastní náklad a nelze ji zakoupit v žádném knihkupectví. Stačí se však autorovi ozvat na email pavel.zuna@o2active.cz a knihu si objednat přímo od něj.

A jedna tematická honorable mention na závěr: Marine Corps University Press letos vydal An Annotated Guide to Tactics: Carl von Clausewitz‘ Theory of the Combat, ve kterém rozebírá Olivia A. Garard Clausewitzův pohled na taktiku. Knihu můžete mít úplně zdarma, stačí napsat na mcu_press@usmcu.edu a uvést, kterou knihu chcete a na jakou adresu ji mají doručit (včetně vašeho jména a tel. čísla).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.