Přehled světového dění z uplynulého týdne (16/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Libye: Protivládní demonstrace narušily v průběhu týdne těžbu na ropných polích po celé zemi. Libyjská ropná korporace (NOC) byla již podruhé během několika týdnů nucena uchýlit se k přerušení těžby. Protestující požadují, aby mezinárodně uznávaná vláda premiéra Abdula Dbeibaha sídlící v Tripolisu předala moc konkurenční vládě Fatiho Bashagha se sídlem v Tobruku, která vznikla minulý měsíc. Nepokoje, jež se mezi ozbrojenými frakcemi rozhořely po více než roce a půl, vyvolávají obavy z opětovného ozbrojeného násilí v zemi.

Tunisko: Prezident Kaís Saíd v pátek nahradil členy nezávislé volební komise svými vlastními kandidáty. Učinil tak prostřednictvím prezidentského dekretu. Komise byla považována za jeden z posledních oficiálních orgánů, které v Tunisku zůstaly nezávislé od loňského rozpuštění parlamentu a centralizace exekutivy do Saídových rukou. Ten své jednání obhajuje jako potřebné k záchraně Tuniska před krizí. Prezident nyní nechává přepsat demokratickou ústavu zavedenou po revoluci v roce 2011 a plánuje o ní v červenci uspořádat referendum.

 

[Euroatlantický prostor]

NATO: Podpora Ukrajiny ve válce s Ruskou federací ze strany států Severoatlantické aliance nadále pokračuje. Prezident Joe Biden označil Ukrajinu v současné situaci za „frontovou linii svobody“ a zavázal se k vyslání dalších vojenských prostředků v hodnotě 800 milionů dolarů. Jedná se zejména o houfnice, munici a lehké taktické drony. Podpora dále proudí i od dalších světových a evropských spojenců. Po českých tancích a slovenských systémech protivzdušné obrany se s dodávkami těžké techniky přidalo i Slovinsko. Vojenskou pomoc navýší i Španělsko a Dánsko.

USA: Armáda vybrala společnost SIG Sauer jako dodavatele útočných pušek nové generace pro svoje jednotky. Tato firma vyhrála desetiletý kontrakt na dodávání útočných pušek a lehkých kulometů. V návaznosti na vyhraný kontrakt z roku 2017 tak SIG Sauer poskytuje Armádě Spojených států již pistole, útočné pušky i lehké kulomety. Nové útočné pušky a lehké kulomety přitom využívají hybridní munici ráže 6,8 x 51 mm, která se oproti doposud využívané munici ráží 5,56 x 45 a 7,62 x 51 mm prezentuje lepšími balistickými a penetračními vlastnostmi. K této změně došlo i vzhledem ke zvyšování úrovně balistické ochrany jednotlivce u potenciálních protivníků.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Nejméně 33 lidí zemřelo v důsledku pátečního výbuchu ve městě Kundúz. Jedná se o další incident ze série bombových útoků tohoto týdne, ke kterým se přihlásila teroristická organizace Islámský stát-Chorásán. Ve čtvrtek došlo ke dvěma explozím ve městech Kundúz a Muzáre Šaríf, které si vyžádaly přes 20 obětí a desítky zraněných. V úterý jim předcházely dva výbuchy v šíitské oblasti města Kábul, při nichž bylo zabito nejméně šest lidí. Cílem útoků je především šíitská menšina v zemi. Děje se tak během svatého měsíce Ramadán.

Pákistán: Nová vláda premiéra Šáhbáze Šarífa složila v úterý přísahu. Je tvořena z dříve opozičních politických stran, které se spojily s cílem sesadit bývalého premiéra Imrána Chána. Nový ministr financí Miftah Ismail ve středu uvedl, že bude usilovat o oživení programu Mezinárodního měnového fondu a o snížení výdajů veřejného sektoru ve snaze stabilizovat zhoršující se ekonomickou situaci. Země čelí rekordně vysokým cenám potravin, inflaci a fiskálnímu deficitu.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Parlament neschválil reformu štátneho energetického sektoru navrhovanú prezidentom Andrésem M. Lópezem Obradorom. Ten sa dlhodobo snažil o zavedenie reformy v oblasti energetiky, ktorá by zvýšila vplyv vlády na výrobu energie. Tá je podľa jeho slov až príliš závislá na súkromných, častokrát zahraničných firmách. Jeho návrh však v parlamente po vyčerpávajúcom vyše 11-hodinovom hlasovaní nezískal dvojtretinovú väčšinu potrebnú na schválenie. Viacero ekológov naviac upozorňuje, že súkromné firmy, na rozdiel od štátnych, používajú vhodnejší obnoviteľné zdroje energie.

Peru: Z dôvodu intenzívnych protestov pozastavuje svoju činnosť baňa Las Bambas, určená na ťažbu medi. Las Bambas je jednou z najdôležitejších peruánskych baní a je zodpovedá za približne 2 % svetovej dodávky medi. Momentálne ju vlastní čínska spoločnosť MMG, ktorá z dôvodu bezpečnostných obáv oznámila pozastavenie jej činnosti. Kvôli prevádzke bane sa museli obyvatelia z oblasti Fuerabamba, kde sa táto baňa nachádza, vysťahovať. Čínska firma im na začiatku stavebných prác sľúbila sociálne istoty. Tie však podľa miestnych spoločnosť nedodržuje, a preto sa uchyľujú k protestom.

 

[Postsovětský prostor]

Ruská federace: Americká společnost Google popřela, že by odstranila rozmazání satelitních snímků ruských vojenských objektů ve svých mapách. Zpráva o ukončení zakrývání ruských vojenských objektů v aplikaci Google Maps se rozšířila v pondělí. Internetovým uživatelům se rychle podařilo identifikovat celou škálu ruských vojenských objektů a techniky. Google tuto změnu oficiálně popřel, na druhou stanu ale zablokoval přístup ruským státním médiím na svoje platformy. Za to byl Kremlem obviněn z rozdmýchávání informační války.

Ruská federace/Ukrajina: Satelitní snímky odhalily možné masové hroby poblíž Mariupolu. Snímky, které pořídila a následně médiím poskytla americká společnost Maxar, ukazují nově vzniklé potenciální masové hroby nedaleko válkou zničeného Mariupolu. Maxar nejdříve zveřejnil satelitní snímky z 19. března, které nepůsobí nijak zvláštně, ovšem po porovnání se snímky ze 4. dubna se na stejném místě nově nachází několik řad hrobů dlouhých až 300 metrů. Ve spojení s již dříve objevenými masovými hroby poblíž Kyjeva obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Rusko z genocidy na Ukrajině.

 

[Subsaharská Afrika]

Kamerun: Ministr obrany Joseph Beti Assomo podepsal se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem dohodu o vojenské spolupráci. Nová smlouva o vojenské kooperaci mezi Kamerunem a Ruskem byla podepsána v Moskvě 12. dubna a obě země se v ní zavazují k výměně informací v oblasti obranné politiky a mezinárodní bezpečnosti. Na základě nově podepsaného vojenského partnerství má být rovněž posílen boj proti pirátství a výcvik jednotek v oblasti protiteroristického boje, záchranných misí na moři a mírových operací.

Niger: Poslanci výraznou většinou schválili zákon navržený prezidentem Mohamedem Bazoumem, který umožňuje hostit více jednotek evropských států na území Nigeru. Stalo se tak v důsledku francouzského postupného stahování vojenských sil z Mali a Sahelu. Přesný počet evropských vojáků, kteří budou moci působit v Nigeru, ale doposud zveřejněn nebyl. Návrh zákona se však setkal s odporem u opozice a některých občanských skupin, které odmítají působení většího množství evropských vojáků v Nigeru z obav o narušení státní suverenity a sílícího vojenského vlivu Západu v zemi.

 

[Západní Pacifik]

Čínská l’udova republika/Šalamúnove ostrovy: Premiér Manasseh Sogavare v stredu oznámil podpis bezpečnostného paktu s Pekingom umožňujúcim „pomoc“ pri udržiavaní spoločenského poriadku. USA a Austrália v reakcii na obavy pred vybudovaním čínskej vojenskej základne na ostrovoch plánujú v hlavnom meste Honiara zriadiť ambasády a investovať desiatky miliónov dolárov. Austrálsky predseda vlády Scott Morrison, ktorého kabinet bol kritizovaný za neschopnosť odvrátiť úspešné dojednanie zmluvy, obvinil L‘udovú republiku z enormného tlaku a miešania sa do interných záležitostí štátov v Tichom oceáne.

Japonsko/Ruská federácia: Tokio v piatok označilo tzv. Severné teritória, štyri ostrovy pri pobreží Hokkaida, za „ilegálne okupované“ Ruskou federáciou a deklarovalo suverénne práva na dané územia. Formulácia sa objavila v každoročne vydávanej Diplomatickej modrej knihe prvýkrát od roku 2003. Krok prichádza po marcovom pozastavení rozhovorov o mierovej zmluve vyjednávanej medzi oboma krajinami už od druhej svetovej vojny. Tato zmluva mala okrem iného vyriešiť aj tento kľúčový spor. Kremeľ pozastavením rozhovorov reagoval na sériu sankcií uvalených pre inváziu na Ukrajine.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Ruští hackeři v úterý zaútočili na systémy českých státních a soukromých institucí, mj. NÚKIB, portál veřejné správy Ministerstva vnitra a České dráhy. Hackeři k útoku využili tzv. DDoS útoky, které způsobí přetížení a nedostupnost systému pro uživatele. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana nedošlo k úniku žádných dat. K tomu však při takových útocích stejně dojít nemůže. V souvislosti s útokem NÚKIB připomněl své varování z konce února, které nabádalo ke zvýšené obezřetnosti s ohledem na probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.