Ruské „blízké zahraničí“ a invaze na Ukrajinu, část druhá – Střední Asie

Štítky:

Na našem webu jsme se již dříve věnovali problematice tzv. ruského „blízkého zahraničí.“ Zatímco předchozí článek se věnoval kavkazským republikám, tentokrát se zaměřujeme na republiky středoasijské. Prostor je věnován Kazachstánu, který má na svém území velkou ruskou menšinu, a Tádžikistánu, který má zase na svém území významnou ruskou vojenskou základnu. Stranou ale nezůstává ani Uzbekistán, coby nejlidnatější středoasijská země, nebo Kyrgyzstán, jediná opravdová demokracie ve Střední Asii. Vzhledem k izolacionistické povaze tamního autokratického režimu se tento text nevěnuje republice Turkmenistán.

Kazachstán

Celková populace Kazachstánu je necelých 19 milionů obyvatel a z toho je 23,7 % Rusů, kteří tvoří nejpočetnější menšinu Kazachstánu. [1] Zatímco se zpočátku zdálo, že největší ze středoasijských republik zaujala vůči ruské invazi na Ukrajinu po vzoru kavkazských republik zdrženlivý postoj, [2] postupně se začíná projevovat čím dál odlišnější přístup obou zemí. To bylo patrné například ze zrušení oslav Dne vítězství 9. května, [3] což vedlo ze strany Ruska k nelibosti a zpochybňování kazašské suverenity. [4] Zrušení oslav Dne vítězství, jednoho z pilířů moderní ruské státnosti, lze totiž v kontextu současné situace chápat jako implicitně vyjádřený kazašský nesouhlas s ruským postupem vůči jednomu z jeho sousedů.

Žádného výraznějšího nesouhlasu se mezinárodní společenství ze strany Kazachstánu i vzhledem k jeho těsným vazbám na Ruskou federaci ale nedočká, nebude-li ovšem dále zpochybňována jeho svrchovanost. Právě to se však, zdá se, i nadále děje, například skrze komentáře ruského prezidenta Vladimira Putina při příležitosti ekonomického summitu v Petrohradu ohledně hranic „historického Ruska“, do nichž spadají i všechny středoasijské republiky. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev se vůči zpochybňování kazašské suverenity vymezil na standardy postsovětských republik neobvykle tvrdě, když nazval Doněckou a Luhanskou lidovou republiku „kvazi-státy“ a s odvoláním na mezinárodní právo odmítl uznat jejich suverenitu. [5] Je však nutné dodat, že stejně tak Kazachstán neuznává ani Tchaj-wan nebo Kosovo. [6]

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev na návštěvě Kremlu krátce po svém zvolení. Zdroj: Wikimedia

Odmítl rovněž apel na vděčnost Kazachů vůči Ruské federaci kvůli jejich včasnému zásahu skrze platformu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti při masových protestech v Kazachstánu v lednu letošního roku. [5] Moskva si včasným zásahem v Kazachstánu hlídala především vlastní zájmy, a proto není na místě splácet domnělý „dluh“ Ruské federaci. [2]

Ze západního úhlu pohledu je rovněž extrémně důležité, jak Kazachstán postupuje v případě ruských sankcí. V tomto případě se zdá, že rovněž respektuje mezinárodní právo a konsenzus globálního Západu a příliš se nesnaží Ruskou federaci v ekonomicky složité situaci podpořit. Na druhou stranu se ale snaží udržet v co nejlepší kondici vlastní, na Ruskou federaci značně navázanou ekonomiku. [7]

V neposlední řadě hrají důležitou roli drony. Kazachstán se totiž stal na základě květnové dohody uzavřené v Ankaře první zemí na světě produkující pod licencí drony ANKA mimo Turecko. Ruská federace dala skrze internetový portál Sputnik, kontrolovaný vládnoucími kruhy v Kremlu, najevo nelibost s posilováním obrany země, kterou sama vnímá jako svou exkluzivní sféru vlivu. Drony označila za „trojského koně“ a nevyloučila, že má turecká strana i nadále možnost na dálku drony ovládat. [8] Ze strany Kazachstánu je naopak patrná snaha omezit svou závislost na Rusku i co se obrany týče.

Turecký dron ANKA. Zdroj: Wikimedia

Je nicméně nutné dodat, že Kazachstán se v mnoha ohledech chová podobně jako další kavkazské republiky. Pokud má tu možnost, dá najevo, že ruskou invazi na Ukrajině nepodporuje, nejčastěji se ale snaží zachovávat rovnováhu mezi Západem, Čínou a Ruskou federací, kde je ostatně situován i geograficky. [6] V tomto ohledu se sebevědomá, ale nadále opatrná pozice Kazachstánu podobá jihokavkazskému Ázerbájdžánu.

Tádžikistán

Hornatá země se od ostatních států Střední Asie odlišuje mimo jiné sedmi tisíci ruských vojáků umístěnými na jejím území, což značně limituje možnosti Tádžikistánu stavět se k ruské invazi na Ukrajinu kriticky. [9] Krom toho jsou Tádžikové persky mluvící etnikum a vazby na Turecko nejsou tak silné jako v případě turkických středoasijských zemí. V zemi žije přes 9,5 milionů obyvatel, nejzastoupenější menšinou jsou zde Uzbeci. Menšina etnických Rusů tvoří pouhé 1 % a jejich počet stále klesá. [10] Ani nemožnost apelu na panturkismus nezabránila Turecku prodat do země blíže neurčené množství dronů Bayraktar. [11] Zde je však třeba dodat, že se jedná především o pokračování závodů ve zbrojení se sousedním Kyrgyzstánem. S tím má Tádžikistán dlouholeté spory o území okolo severní hranice země v oblasti zvané Ferganská kotlina. Této problematice se věnoval jeden z našich předchozích článků.

I samotný nákup dronů od Turecka, ať už pro jakékoli účely, nicméně signalizuje slábnoucí roli Ruské federace coby exkluzivního dodavatele vojenské techniky do středoasijských zemí. Dalším ukazatelem probíhající diverzifikace mezinárodního směřování Tádžikistánu byla návštěva amerického generála Michaela Kurilla v zemi za účelem dohody materiální podpory Tádžikistánu. Jednalo se kupříkladu o 400 průzkumných vozidel, která mají strážit problematickou jižní hranici s Afghánistánem. Dva týdny nato si tuto středoasijskou zemi vybral coby první diplomatickou cestu od počátku ruské invaze na Ukrajinu i ruský prezident Vladimir Putin. [12] To může signalizovat důležitost, kterou ruský prezident Tádžikistánu připisuje, ale mohlo se rovněž jednat o prosté připomenutí tádžickému prezidentu Emomali Rahmonovi, kde je jeho místo.

Řeka Pandž, tvořící přirozenou hranici mezi Tádžikistánem a Afghánistánem. Zdroj: Wikimedia

Změnu mezinárodně-politického kurzu Tádžikistánu alespoň do určité míry signalizuje i květnová návštěva íránského prezidenta Ebrahíma Raisího. Mezi oběma zeměmi tak došlo k historickému průlomu. Po letech vzájemné nevraživosti, kterou podněcovalo zejména Dušanbe svými obviněními Íránu z mezinárodního terorismu, došlo k narovnání poměrů. Přímým důsledkem bylo navázání regulérních diplomatických a obchodních vztahů, přičemž výhledově je na stole rovněž spolupráce v oblasti bezpečnosti. [13] Tomu předcházela květnová dohoda týkající se zavedení výroby íránských dronů Ababil-2 na území Tádžikistánu. [14]

Běžní Tádžikové často nic lepšího než Ruskou federaci neznají. Konflikt na Ukrajině vnímají jako vzdálený střet provokujícího Západu na jedné straně a bránícího se Ruska na straně druhé bez toho, aby vyjadřovali kterékoli ze stran sympatie. Samozřejmě se i zde nachází skupiny proruských a prozápadních obyvatel, což platí zejména pro velká města. Většiny obyvatel se ale z důvodu chudoby hornaté země dotkne válka spíše skrze sekundární dopady sankcí než co do strachu z potenciální ruské agrese. [15]

Na území Tádžikistánu je i nadále 7000 ruských vojáků a Moskva je hlavním garantem bezpečnosti země, svářícím se se svými středoasijskými sousedy Uzbekistánem a Kyrgyzstánem a střežící hranice s Afghánistánem. Ani s Tálibánem nemá totiž Dušanbe dobré vztahy a garant bezpečnosti je tak pro Tádžikistán v podstatě nutností. Co do bezpečnostní a ekonomické situace, jakož i relativně vyšší závislosti na Ruské federaci, se Tádžikistán podobá jihokavkazské Arménii.

Uzbekistán

Tato kulturně a historicky bohatá země se dá právem považovat za nejvíce protiruskou ze všech středoasijských republik. Státní politika je skutečnou anomálií v regionu. Uzbekistán má určitý dodatečný prostor k zaujímání odlišných postojů díky tomu, že není na rozdíl od ostatních států Střední Asie členem žádné mezinárodní organizace vedené Moskvou. Řeč je o obchodním bloku Euroasijské hospodářské unie, obranném uskupení Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a o ekvivalentu Evropské Unie Společenství nezávislých států. [16]

Uzbekistán naopak vnímá Ruskou federaci jako mocenskou a především vojenskou hrozbu. Oproti ostatním „stánům“ se v Uzbekistánu běžně nemluví ani nepíše rusky, veškerá politika silně cílí na uzbecký nacionalismus, který se vymezuje proti ruskému kulturnímu vlivu. Již od rozpadu SSSR v roce 1991 se v zemi nedařilo ani ruské menšině, která zde byla ze sovětského období početná. Dnes Rusové tvoří přibližně 5,5 % populace Uzbekistánu. [17]

Náměstí Registán v Samarkandu. Zdroj: soukromý archív

Lze si snadno odvodit, jaký tato republika zaujímá postoj v rusko-ukrajinském konfliktu. Země prohlásila, že neuzná nezávislost samozvaných separatistických republik Doněck a Luhansk. Uzbekistán tak uznává nezávislost, suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny. Zároveň vyzval obě strany k mírovému řešení. [18] Díky své určité nezávislosti si takovéto postoje může dovolit. Zásah do suverenity a svrchovanosti je pro postsovětské republiky palčivé téma a pro Uzbekistán především, což dále vysvětluje jeho postoj vůči válce na Ukrajině.

Kreml se na počátku války pokoušel Taškent na mezinárodní scéně diskriminovat snahou o vyvolání dojmu, že země invazi na Ukrajinu potichu schvaluje.  Když kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina vydala prohlášení o jeho telefonickém rozhovoru s uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem z 25. února 2022, naznačovala, že Mirzijojev „vyjádřil pochopení pro kroky ruské strany.“ Tato zdánlivá podpora přiměla Mirzijojevova mluvčího, aby poskytl vysvětlení. „Rád bych zdůraznil, že Uzbekistán zaujímá v této věci vyvážený a neutrální postoj“, uvedl Šerzod Asadov v anglickém příspěvku na Facebooku. [19] „Všechny vzniklé spory a neshody je třeba řešit výhradně na základě norem mezinárodního práva.“

Od nástupu prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 se rusko-uzbecké vztahy zlepšily, a to jak v diplomatické, tak v ekonomické rovině. Země už byla blízko ke vstupu do Eurasijské ekonomické unie (EEU) a účastnila se jednání Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Po invazi na Ukrajinu je pravděpodobné, že se bude Taškent od Moskvy opět distancovat. [18]

Náměstí Registán v Samarkandu. Zdroj: soukromý archiv

Kyrgyzstán

Kyrgyzstánu se často přezdívá „asijské Švýcarsko“ – přes 90 % území tvoří hory a tamější příroda je stále neporušená a nezničená davovým turismem. Země má celkem přes 6,5 milionu obyvatel a z toho 9 % tvoří Rusové, kteří jsou druhou nejpočetnější menšinou Kyrgyzstánu [20]. Vztahy s Ruskou federací má tato republika nejlepší z celého středoasijského regionu a je na tomto spojenectví závislá nejen v ekonomické a bezpečnostní oblasti, ale de facto v každé oblasti života. Vliv Ruské federace zde zůstává i po rozpadu SSSR obrovský, hlavním pojítkem je užívání ruského jazyka. Běžně se rusky hovoří v rodinách, ve školách i na úřadech – znalost ruštiny je pro život stejně potřebná jako znalost kyrgyzštiny.

Kyrgyzská armáda při přesunu z kasáren. Zdroj: soukromý archiv

Biškek se chce ale vyhnout tomu, aby byl vnímán mezinárodně jako aktér schvalující ruské akce, přičemž chce zároveň Moskvě naznačit, že zaujímá tvrdou linii vůči tomu, co by mohlo být vnímáno jako příliš otevřená gesta podpory Ukrajiny.

Od února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, tápe kyrgyzská vláda v zaujímání kategorického postoje k válce. V příspěvku na Facebooku z 22. února [21] vyjádřil kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov znepokojení nad situací na Ukrajině a komentoval ruské uznání Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky z 21. února: „Možná to bylo vynucené opatření na ochranu civilního obyvatelstva území Donbasu, kde žije velké množství ruských občanů. Chci poznamenat, že uznání státu je suverénním právem každé země.“ [22]

Žaparov 26. února telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V ruském přepisu hovoru se zdálo, že Žaparov svaluje vinu za konflikt na Ukrajince, které obvinil z nedodržování podmínek mírové dohody z Minsku z roku 2014. V ruském prohlášení měl Žaparov v podobném duchu vyjádřit „podporu rozhodné akci ruské strany na ochranu civilního obyvatelstva Donbasu“. [23]

Žaparovova kancelář vydala stručnější zprávu, v níž kremelské čtení nepotvrdila ani nevyvrátila a pouze uvedla, že si oba lídři „vyměnili názory na mezinárodní a regionální bezpečnostní otázky, včetně situace, která se vyvíjí kolem Ukrajiny.“ Mluvčí kyrgyzského prezidenta se později pokusil o další objasnění, když zdůraznil, že Biškek upřednostňuje jednání jako způsob, jak zabránit dalším ztrátám na životech a ničení, ale ani to nestačilo k zabránění následné roztržce. Dne 1. března ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na briefingu prohlásil, že Kyjev odvolává svého velvyslance v Biškeku v návaznosti na prohlášení Kyrgyzstánu ospravedlňující agresi proti Ukrajině.

Kyrgyzstán se také pokouší odradit několik desítek kyrgyzských občanů, kteří se stále nacházejí na Ukrajině, od připojení se k bojům v ukrajinské armádě. Kyrgyzským občanům je zakázáno účastnit se ozbrojených střetů v zahraničí. Není však jasné, zda se toto varování vztahuje i na kyrgyzské občany, kteří se hlásí do řad ruských ozbrojených sil. Všichni lidé narození v Kyrgyzstánu, kteří údajně doposud padli v bojích na straně Rusů, získali podle zpráv médií předtím ruské občanství. To by znamenalo další nepřímé potvrzení hloubky loajality Biškeku vůči Moskvě. [23]

Kyrgyzští jezdci při tradiční koňské hře Alaman-Ulak. Zdroj: soukromý archiv

Čtyři země, čtyři přístupy

Jak je patrné, každá ze zemí Střední Asie zareagovala na ruskou invazi na Ukrajinu odlišným způsobem. To je dáno především realitou jejich dřívějšího i současného vztahu k Ruské federaci. V případě Uzbekistánu, který má k ruskému vlivu ve Střední Asii rezervovaný vztah, se nic zásadního nezměnilo. Pro Taškent není z mezinárodně-politického hlediska obtížné se vzhledem k realitě nelegitimního ruského vpádu na Ukrajinu stavět ke krokům Moskvy odmítavě. Opačně je na tom Kyrgyzstán, který se snaží udržet si s Ruskou federací stávající nadstandardní vztah a zároveň nevypadat před světem jako podporovatel kroků Moskvy, což se Biškeku příliš nedaří.

Tádžikistán zaujal strategii diverzifikace své mezinárodní politiky. Přiblížil se tak státům typu Kazachstán či jihokavkazský Ázerbájdžán. Otázkou zůstává, nakolik se chudé středoasijské zemi závislé na bezpečnostních garancích a ekonomické prosperitě Ruské federace podaří své snahy realizovat. Pokud nedojde v samotném Kremlu k zásadnímu zlomu, zůstane Tádžikistán vzhledem ke vzdálenosti Západu a slabosti Islámské republiky Írán pravděpodobně pevně v ruské „sféře vlivu“. Jediným potenciálním rivalem Ruské federace v regionu tak zůstává zejména po zbrojně-politické a identitární stránce Turecko.

Kazachstán multivektorovou zahraniční politiku vede již delší dobu. I přes blízkost mocného severního souseda a s pětinou vlastních etnicky ruských občanů, nebo možná právě proto, zaujal kazašský prezident Tokajev stanovisko favorizující mezinárodní právo. To se v podstatě rovná implicitní podpoře Ukrajiny. Kazachstán, vůči Ruské federaci zdánlivě nejzranitelnější země, dělá vše pro to, aby Moskvě nedovolil vměšovat se do kazašských interních záležitostí. Zatím se ukazuje, že právě tomuto přístupu rozumí Moskva nejlépe.


Zdroje:

[1] World Population Review (2020). Kazakhstan Population: https://worldpopulationreview.com/countries/kazakhstan-population.

[2] ASKAR, A. (2022, March 7). Kazakh-Russian Relations in the Context of the War in Ukraine. Retrieved from The Diplomat: https://thediplomat.com/2022/03/kazakh-russian-relations-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/

[3] AUYEZOVA, K., & SÁNCHEZ, W. A. (2022, May 11). Kazakhstan cancels Victory Day in protest over Putin’s Ukraine War. Retrieved from Atlantic Council: https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/kazakhstan-cancels-victory-day-in-protest-over-putins-ukraine-war/

[4] KUMENOV, A. (2022, April 28). Kazakhstan pushes back at threats of prominent Russian propagandist. Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/kazakhstan-pushes-back-at-threats-of-prominent-russian-propagandist

[5] LILLIS, J. (2022, June 20). Kazakhstan-Russia frictions over Ukraine war go public. Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/kazakhstan-russia-frictions-over-ukraine-war-go-public

[6] DEVONSHIRE-ELLIS, C. (2022, June 21). Russia – Kazakhstan Relations. Retrieved from Russia Briefing: https://www.russia-briefing.com/news/russia-kazakhstan-relations.html/

[7] HESS, M. (2022, June 8). How Russia’s Invasion of Ukraine has Affected Kazakh Politics. Retrieved from Foreign Policy Research Institute: https://www.fpri.org/article/2022/06/how-russias-invasion-of-ukraine-has-affected-kazakh-politics/

[8] KUMENOV, A. (2022, May 13). Kazakhstan seals deal to produce Turkish drones under license. Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/kazakhstan-seals-deal-to-produce-turkish-drones-under-license

[9] PAZHWAK, B. (2022, May 5). Russia’s Ukraine War Weighs Heavily on Tajikistan. Retrieved from United States Institute of Peace: https://www.usip.org/publications/2022/05/russias-ukraine-war-weighs-heavily-tajikistan

[10] World Population Review (2020). Tajikistan Population: https://worldpopulationreview.com/countries/tajikistan-population.

[11] BEKDIL, B. E. (2022, May 13). Turkish drones arouse desire, dispute in Central Asia. Retrieved from Defense News: https://www.defensenews.com/global/europe/2022/05/13/turkish-drones-arouse-desire-dispute-in-central-asia/

[12] Eurasia.net. (2022, June 29). What was Putin doing in Tajikistan? Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/what-was-putin-doing-in-tajikistan

[13] Eurasia.net. (2022, June 3). Tajikistan ends cold war with Iran as it seeks new trade, security partners. Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/tajikistan-ends-cold-war-with-iran-as-it-seeks-new-trade-security-partners

[14] PressTV.ir. (2022, May 17). Tajikistan launches production of Iran’s Ababil-2 tactical drone. Retrieved from PressTV.ir: https://www.presstv.ir/Detail/2022/05/17/682255/Iran-inaugurates-production-site-for-homegrown-Ababil-2-tactical-drone-in-Tajikistan

[15] KLUCZEWSKA, K. (2022, April 6). Tajikistan has a special relationship with Russia. Could war change that? Retrieved from Open Democracy: https://www.opendemocracy.net/en/odr/tajikistan-russia–ukraine-war/

[16] Eurasia.net. (2022, March 17). Uzbekistan calls for an end to aggression in Ukraine. Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/uzbekistan-calls-for-an-end-to-aggression-in-ukraine.

[17] World Population Review (2020). Uzbekistan Population: https://worldpopulationreview.com/countries/uzbekistan-population.

[18] PIKULICKA-WILCZEWSKA, A. (2022, March 25). Ukraine war: Is Central Asia loosening ties with Russia? Retrieved from Al-Jazeera: https://www.aljazeera.com/news/2022/3/25/ukraine-war-is-central-asia-loosening-ties-with-russia.

[19] President of the republic of Uzbekistan (2022, February 25). Presidents of Uzbekistan and Russia Hold a Phone Conversation: https://president.uz/en/lists/view/5011?fbclid=IwAR0kfbTYan36DXx_y1dUfKwlX9tpOb7atF9vR2uvORdZUquZghfjY4TpkFA.

[20] World Population Review (2020). Kyrgyzstan Population: https://worldpopulationreview.com/countries/kyrgyzstan-population.

[21] JAPAROV, S. (2022, February 22). С тревогой и глубокой озабоченностью наблюдаю за развитием ситуации на востоке Украины. Retrieved from Facebook: https://www.facebook.com/photo/?fbid=2071368813038037&set=a.103877039787234.

[22] PUTZ, C. (2022, March 14). Kyrgyzstan Bans Rallies Near Russian Embassy. Retrieved from The Diplomat: https://thediplomat.com/2022/03/kyrgyzstan-bans-rallies-near-russian-embassy/.

[23] BEKMURZAEV, N. (2022, May 22). Kyrgyzstan: Man sought for serving with Ukrainian army highlights Bishkek’s awkward position on war. Retrieved from Eurasia.net: https://eurasianet.org/kyrgyzstan-man-sought-for-serving-with-ukrainian-army-highlights-bishkeks-awkward-position-on-war.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.